Dneska to šlo u Andriese dobře, ale v jedenáct už nebylo co dělat. Procházel jsem znova část starýho textu, kterou je ještě třeba přepsat, ale kterou jsem zapomněl připoravit, takže to byla víceméně ztráta času. S velkým Vnukem pomocníkem jsem přepisoval pasáže afrikánštiny z nahrávky.
Odpoledne jsem byl unavenej, takže jsem si radši na chvíli zdřímnul abych pak mohl líp pracovat. Přepisoval jsem zápisky z dneška.
V podvečer mě pan De Witt svezl s sebou když jel tankovat. Mají špeditérskou firmu a čtyři kamiony. Chtěl jsem vidět jak to vypadá, když se něčím takovým jede a jak se to tankuje.
Paní de Wittová mě pozvala na večeři. Měli stejk s hranolkama a mrkvovým salátem. Mrkvovej salát byl výbornej. Paní ho nedělá s jabkama, ale se sekaným ananasem. Doporučuju. Ikdyž to pak už není z typycky středoevropskýho ovoce.
Mluvili jsme o psech. Pobavilo je, jak jsem je pojmenoval. Maj jich šest, aby uhlídali celý stavení, dva baráky a velkou garáž. Čtyři z nich jsou na evropský poměry příliš neškodní, spíš takoví domácí mazlíčci, ale tady budí respekt. Pak mají dva takový ty hnusný bojový trhače, před kterýma tu každej spolehlivě uteče (Bobík a Torpédo). Ale i ti jsou v podstatě neškodní a až moc přítulní. V hierarchii smečky je jeden z nich dokonce podřízenej těm ratlíkům. Válečka se mi dnes podařilo uspokojivě vyfotit.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat