Andries si stěžoval, že se mu špatně spí, že ho bolí záda, tak jsem si vzpomněl na nápad paní De Wittový, že by si mohl koupit novou postel. Je to pro starýho člověka velká změna, když najednou nebude spát ve svým, ale možná se v jakýkoliv posteli bude Andriesovi spát líp než na tý jeho pryčně. Když nezapomenu, vezmu s sebou zítra k Andriesovi metr, a změříme, jak může bejt postel velká.
Práce šla dobře. Na zápory jsem se dneska vyptával jen trošku, nic nového jsem v tom směru nezjistil. To chce ještě čas. Probíral jsem se znova tou první nahrávkou, kterou od Andriese mám. Byly tam ještě furt věty, který mi nebyly gramaticky jasný. Teď když jsem se slyšel znova, bylo mi jasný, kde jsem měl chybu. Moc pomohlo, že Andries je teď s odstupem času přeložil trošku jinak, což mi napovědělo něco o významu neznámých částic a slovíček, kterejma se to tam jen hemží.
V poledne byl docela silnej vítr a já musel jet proti němu. To byla daň za to, že jsem ráno jel krásně po větru. Po poledni jsem odpočíval, četl si Sonin týdeníček, kterej jsem si včera stáhl z mejlů. Udělal jsem si špagety, topinky a čaj. Pak jsem zpracovával zápisky. Musel jsem ale práci přerušit. Vítr celý odpoledne nabýval na síle, až z něho byla silná vichřice, což je tady spojený s písečnou bouří, pak začlo lejt a padat kroupy velký jak hrách. Laptopa jsem pro jistotu vypnul, aby mi případný přepětí v elekrický síti neodpálilo zdroj. Po bouřce byla všude dost velká spoušť, urvaný větve stromů se váleli všude možně, všechno co jsem měl vevnitř bylo jak pocukrovaný pískem. Jsem hloupej, že jsem nechal foťák jen tak stát na stole. Moc mu ten jemnej píseček neprospěl. Příště ho pořádně ochráním. De Wittům spadla na střechu tahle větev.
Večer jsem si chtěl ohřát špagety z poledne, ale De Wittovi mě pozvali na večeři. Koupili někde grilovaný vepřový žebírka s hranolkama.
Žádné komentáře:
Okomentovat