Zobrazují se příspěvky se štítkemobjevy. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemobjevy. Zobrazit všechny příspěvky
pátek, března 05, 2010
Stopky
Občas potřebuju stopky. Hlavně ty odpočítávací. Třeba když mám pizzu v troubě atp. Bězně si proto nastavuju budíka na mobilu, ale našel jsem teď i dobrý jednoduchý stopky rovnou k použití online: online-stopwatch.com.
pondělí, března 01, 2010
Pořídil jsem si desktopové hodiny
Na dvou monitorech není nouze o místo, tak jsem si pořídil desktopové hodiny. Lištu Windows totiž nechávám schovávat, protože ji skoro na nic nepotřebuju, takže nemůžu jen tak juknout na hodiny, který na ni jsou. Netrvalo mi dlouho vygůglit desktopový hodiny, který lahodí mému oku a jsou zadarmo, dokonce se nemusí ani instalovat, jen se spustí.
CrossGL Surface Clock doporučuji každému, kdo má na desktopu kousíček nevyužitého místa. Hodiny jsou plně vektorové, takže si je není problém nastavit přesně na velikost, jaká se vám líbí.
CrossGL Surface Clock doporučuji každému, kdo má na desktopu kousíček nevyužitého místa. Hodiny jsou plně vektorové, takže si je není problém nastavit přesně na velikost, jaká se vám líbí.
středa, září 16, 2009
PC AT 386 DX, 40 MHz, 4 MB RAM
Tam kde bydlím, jsme nemohli najít klíč od sklepa, někdo ho někam zašantročil, protože nikdo z nás do našeho sklepa jak živ nemusel. Teď jsme se ale rozhodli koupit si na sklep novej visací zámek a říct domovníkovi, aby starej zámek přeštípl.
Spolubydlící mi říkal, že ve sklepě, který léta nikdo nepoužíval, máme spoustu harampádí, který buď vyklidíme, nebo tam necháme těm, co tu budou bydlet po nás.
Byl jsem se tam podívat, a co to nevidí, oko mé modravé: Starej počítač PC Big Tower. Vypadal hodně staře. Dvě disketovky, 3,5" a 5,25", myš na COM portu, klávesnice s pětikolíkovým DIN konektorem, bez soudblasteru, ale nějakou síťovku na koaxiál měl. Knoflík TURBO a dvouciferný digitální displej na bedně mi napovídali, že to bude hodně starý. Nejvejš první Pentium spíš ale 486 DX, hádal jsem. Třiosumšestky přece už dávno nikde nejsou. Byl tam k tomu 14" noname monitor (ale s chlubivým nápisem „low radiation“!!!, myš, klávasnice, i nějaká tiskárna na LPT. Všechno zaprášený letitým prachem, opředený pavučinama.
Kruci, kraksna stará, zdalipak ještě chodí? Vytáhl jsem to vše kromě tý tiskárny k sobě do pokoje do čtvrtýho patra, omyl léty zažloutlý plast, rozšrouboval, vysál prach vevnitř. A co bylo v něm? Procesor AMD 386 DX! Nevěřil jsem svým očím. Jeden harddisk na 40ti-drátovým IDE s kapacitou 130,7 MB. Trident VGA karta, která má neuvěřitelných 512 KB. Na motherboardu čtyři SIMMy plně osazený paměťovejma modulama.
Když jsem to zapojil, a zapnul, koukám, jak se na displeji rozsvítilo 40 a jak se ťukavě kontrolujou necelé 4 MB RAM. Skočil jsem do BIOSu, a koukám, že se nám systémový ukazatel času poněkud přetočil na rok 1902 - tak jsem nastavil přesný čas, a rok 2009 (kupodivu to šlo). Pak jsem tu herku nechal bootovat.
Pochlubil se mi 64 KB cache paměti. Naběhl německej MS-DOS 5.0, smartdrive, německá klávesnice pod DOS, ovladač na myš, a už disk ze sebe zoufale kopal Windows 3.11. Paráda. Odklikl jsem dvě chybová hlášení, něco že se nemoh přihlásit do sítě, a pak už se na mě Windows smály. Je v nich nainstalovanej Microsoft Word 6.0 (v adresáři C:\WINWORD). Na disku pár zapomenutých dokumentů, jedna žádost o zaměstnání, jinak nějaký opsaný článečky o imperializmu a něco odborně chemickýho o barvivech.
DOS i Windows byly na tom disku nainstalovány 08.06.1995, nejnovější soubor na disku byl z léta 1996. Třináct let ten počítač nikdo nezapnul. Windows for Workgroups teď mají poněkud problém se současným systémovým časem. Na nově vytvořeným souboru mi hlásí datum „17.01.19:9“.

Jsem uchvácen. Jel jsem si koupit 3.5" diskety, disketovku na USB, kterou připojím k notebooku, abych mohl přenášet data, a zaběhl do Retro-Games obchodu koupit další dva IDE disky (kupodivu měli i jeden přesně takovej, kterej byl v počítači. Ten jsem vzal, stál 2 €) a ještě jsem přikoupil mechaniku CD-ROM na IDE (5 €), abych mohl třeba i něco vypálit na CD a přenášet po cdčkách, podaří-li se mi tam tu CD-ROMku rozchodit. Hrůza. Jedno CDčko má 5x víc než tam celej ten harddisk.
Tak teď si tam na ten novej disk zkusím nainstalovat Small Linux. (Speciální distro pro starý herky s pod 5 MB RAM.)
Spolubydlící mi říkal, že ve sklepě, který léta nikdo nepoužíval, máme spoustu harampádí, který buď vyklidíme, nebo tam necháme těm, co tu budou bydlet po nás.
Byl jsem se tam podívat, a co to nevidí, oko mé modravé: Starej počítač PC Big Tower. Vypadal hodně staře. Dvě disketovky, 3,5" a 5,25", myš na COM portu, klávesnice s pětikolíkovým DIN konektorem, bez soudblasteru, ale nějakou síťovku na koaxiál měl. Knoflík TURBO a dvouciferný digitální displej na bedně mi napovídali, že to bude hodně starý. Nejvejš první Pentium spíš ale 486 DX, hádal jsem. Třiosumšestky přece už dávno nikde nejsou. Byl tam k tomu 14" noname monitor (ale s chlubivým nápisem „low radiation“!!!, myš, klávasnice, i nějaká tiskárna na LPT. Všechno zaprášený letitým prachem, opředený pavučinama.
Kruci, kraksna stará, zdalipak ještě chodí? Vytáhl jsem to vše kromě tý tiskárny k sobě do pokoje do čtvrtýho patra, omyl léty zažloutlý plast, rozšrouboval, vysál prach vevnitř. A co bylo v něm? Procesor AMD 386 DX! Nevěřil jsem svým očím. Jeden harddisk na 40ti-drátovým IDE s kapacitou 130,7 MB. Trident VGA karta, která má neuvěřitelných 512 KB. Na motherboardu čtyři SIMMy plně osazený paměťovejma modulama.
Když jsem to zapojil, a zapnul, koukám, jak se na displeji rozsvítilo 40 a jak se ťukavě kontrolujou necelé 4 MB RAM. Skočil jsem do BIOSu, a koukám, že se nám systémový ukazatel času poněkud přetočil na rok 1902 - tak jsem nastavil přesný čas, a rok 2009 (kupodivu to šlo). Pak jsem tu herku nechal bootovat.
Pochlubil se mi 64 KB cache paměti. Naběhl německej MS-DOS 5.0, smartdrive, německá klávesnice pod DOS, ovladač na myš, a už disk ze sebe zoufale kopal Windows 3.11. Paráda. Odklikl jsem dvě chybová hlášení, něco že se nemoh přihlásit do sítě, a pak už se na mě Windows smály. Je v nich nainstalovanej Microsoft Word 6.0 (v adresáři C:\WINWORD). Na disku pár zapomenutých dokumentů, jedna žádost o zaměstnání, jinak nějaký opsaný článečky o imperializmu a něco odborně chemickýho o barvivech.
DOS i Windows byly na tom disku nainstalovány 08.06.1995, nejnovější soubor na disku byl z léta 1996. Třináct let ten počítač nikdo nezapnul. Windows for Workgroups teď mají poněkud problém se současným systémovým časem. Na nově vytvořeným souboru mi hlásí datum „17.01.19:9“.
Jsem uchvácen. Jel jsem si koupit 3.5" diskety, disketovku na USB, kterou připojím k notebooku, abych mohl přenášet data, a zaběhl do Retro-Games obchodu koupit další dva IDE disky (kupodivu měli i jeden přesně takovej, kterej byl v počítači. Ten jsem vzal, stál 2 €) a ještě jsem přikoupil mechaniku CD-ROM na IDE (5 €), abych mohl třeba i něco vypálit na CD a přenášet po cdčkách, podaří-li se mi tam tu CD-ROMku rozchodit. Hrůza. Jedno CDčko má 5x víc než tam celej ten harddisk.
Tak teď si tam na ten novej disk zkusím nainstalovat Small Linux. (Speciální distro pro starý herky s pod 5 MB RAM.)
neděle, srpna 16, 2009
pátek, července 24, 2009
Napínavý sen
Dnes jsem měl sen. V něm jsem objevil pravou etymologii slova "napínavý", a totiž, že vzniklo překladem z němčiny, ale bylo to do češtiny přeloženo špatně. V němčině má spannen dva významy: "napínat" a "pozorně sledovat (ano, i úchylně)". A právě když je něco spannend, tak je to spíš ve spojitosti s tím pozorným sledováním, nikoliv s napínáním. Ovšem do češtiny to bylo přeloženo v tom druhém (běžnějším) významu německého spannen, totiž "napínat" a tak bylo utvořeno naše napínavý.
Myslím, že něm. spannen mělo význam "sledovat" už pradávno. podle Klugeho et. slov. je zo z germ. *spann-a- a ve spojitosti s lit. spę́sti, "napínat, nastrahovat pasti" a právě u nastražených pastí napjatě číháme.
Myslím, že něm. spannen mělo význam "sledovat" už pradávno. podle Klugeho et. slov. je zo z germ. *spann-a- a ve spojitosti s lit. spę́sti, "napínat, nastrahovat pasti" a právě u nastražených pastí napjatě číháme.
středa, února 18, 2009
Francouzština ve Werichově předcséně
V předscéně o Hamletovi říká Werich něco francouzsky. Dlouho jsem nevěděl co, ale teď už to vím: Mon Dieu, quel malheur. Un petit bébé justement né est tout à coup assassiné. Česky to je: Můj bože, jaké neštěstí. Malé miminko, právě narozené je rázem zavražděné.
středa, února 11, 2009
Google kalendář v Opeře
Google Calendar se nedávno rozhodl, že se v Opeře bude zobrazovat nepoužitelně uzoučkej. Chytří lidé na fórech naštěstí přišli s řešením.
Vytvoříme si soubor CSS s následujícím obsahem:
a soubor uložíme někam třeba pod jménem
Hotovo.
Vytvoříme si soubor CSS s následujícím obsahem:
#gadgetcell {
display: none;
}
a soubor uložíme někam třeba pod jménem
calendar.css. Pak si v Opeře na stránce se špatně načteným Google Kalendářem klikneme pravým tlačítkem a dáme "Edit site preferences ...". V tabu Display nabrowsíme u My style sheet právě ten náš soubor calendar.css, potvrdíme a kalendář reloadneme.Hotovo.
čtvrtek, února 05, 2009
Prohledávání namapovaných síťových disků pomocí Google Desktop Search
Data, která potřebuju prohledávat nemám v práci uložená lokálně, ani na externích discích, ale na serveru. Krásně by se v nich dalo vyhledávat pomocí Google Desktop Search, jenže právě síťový disky Google Desktop Search neprohledává. Prodává nějaký řešení za tisíce dolarů, což pro naprostou většinu uživatelů není myslitelný.
Našel jsem ale na webu návod, jak to zařídit, aby prohledával i síťový disky, co jsou namapovaný.
Musíme Google Desktop Search ošálit, a zapsat mu písmena síťových disků přímo do registrů, kam si je sám z vlastní vůle odmítá zapsat. Jedná se o dva klíče v registru
Z klíče CRAWL_FILE vymažeme hodnotu
Regedit zavřeme, počítač projistotu restartujeme a zadáme Google Desktop Searchi znovu vytvořit index.
Na stránce, ze které mám tenhle návod píšou ještě jak zařídit, aby se dal náš Google Desktop Search používat i z jiných počítačů.
Našel jsem ale na webu návod, jak to zařídit, aby prohledával i síťový disky, co jsou namapovaný.
Musíme Google Desktop Search ošálit, a zapsat mu písmena síťových disků přímo do registrů, kam si je sám z vlastní vůle odmítá zapsat. Jedná se o dva klíče v registru
HKEY_CURRENT_USER\Software\Google\Google Desktop\HistoricalCapture\Crawler
CRAWL_DIRS=
CRAWL_FILE= DONE
Z klíče CRAWL_FILE vymažeme hodnotu
DONE, (asi aby byl nucenej dál indexovat a nemyslel si, že už má všechno hotový) a do CRAWL_DIRS zapíšeme !C:↦!X:↦!Y:↦!Z: přičemž ↦ je tabulátor a X, Y, Z jsou písmena síťových disků, který má prohledávat. Normálně tam v regeditu tabulátory napsat nejdou, proto si celý řetězec !C:↦!X:↦!Y:↦!Z: připravíme v nějakém textovém editoru (třeba v Poznámkovém bloku) a do příslušného políčka v dialogovém okně regeditu to celé zkopírujeme.Regedit zavřeme, počítač projistotu restartujeme a zadáme Google Desktop Searchi znovu vytvořit index.
Na stránce, ze které mám tenhle návod píšou ještě jak zařídit, aby se dal náš Google Desktop Search používat i z jiných počítačů.
čtvrtek, května 15, 2008
Google Calculator závorkuje
Když googla necháte vypočítat 4*1024*1024/150/60/60, tak vám závorkama naznačí, jak tomu výrazu rozumněl: (((4 * 1 024 * 1 024) / 150) / 60) / 60 = 7.76722963
Fajn věc.
Fajn věc.
středa, května 07, 2008
Sdílejte zajímavé internetové stránky
Sdílet zajímavé zprávičky z předplacených RSS feedů mohli uživatelé Google Readeru už dávno. Ale pokud jste chtěli do svých shared items přidat stránku, z feedu, který neodebíráte, nešlo to (nebo jen velmi obtížně).
Teď už to konečně jde jednoduše. A dokonce ta stránka ani nemusí mít RSS feed. Popis, jak to zařídit je tady. Stačí si do lištičky browseru přetáhnout patřičný link a na stránce, kterou chcete nechat sdílet stačí na něj kliknout.
Já jsem tak zrovna nasdílel pár zajímavých stránek o programování v Pythonu, kterými se občas zaobírám, když marně v jeho nápovědě hledám, jak se co dělá.
Teď už to konečně jde jednoduše. A dokonce ta stránka ani nemusí mít RSS feed. Popis, jak to zařídit je tady. Stačí si do lištičky browseru přetáhnout patřičný link a na stránce, kterou chcete nechat sdílet stačí na něj kliknout.
Já jsem tak zrovna nasdílel pár zajímavých stránek o programování v Pythonu, kterými se občas zaobírám, když marně v jeho nápovědě hledám, jak se co dělá.
pátek, září 07, 2007
Záhada Siegmundových formantů
Právě jsem uskutečnil učinění objevu .... vlastně objevil záhadný vysokofrkvenční formanty v nahrávkách, který jsem pořídil při dnešním testování mikrofonů.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)