Až doteď jsem pracoval na 15″ notebooku, občas na 19″ širokoúhlém desktopu, takže když jsem se rozmýšlel jaký si koupit velký monitor, neměl jsem vůbec žádnou představu o tom, jak velký takový ten „velký“ monitor ve skutečnosti je. Chtěl jsem co největší rozlišení na co největším monitoru, ale za přijatelné peníze. Rozmýšlel jsem se mezi úhlopříčkou 27″ a rozlišením 1920 × 1200 a úhlopříčkou 30″ s rozslišením 2560 × 1600. Znázornit si, o kolik je ve skutečnosti ta třicítka větší a zda-li mi to za ty peníze stojí, nebyl tak úplně triviální úkol. O svoje poznatky a zkušenosti se tu chci podělit.
Ukážeme si, že rozhodovat se na základě samotné úhlopříčky nebo samotného rozlišení monitoru je v každém z obou případů zavádějící a že pravda je někde uprostřed. Ta nalezená pravda je vyjádřitelná jedním přehlíženým parametrem v technických specifikacích monitoru — jakým, to si řekneme ke konci příspěvku.
Uvažujeme-li jen úhlopříčku monitoru, nejsnáze si uděláme představu o velkikosti odměřením. Odměříme si 27″, odměříme si 30″ a máme jakous takous představu, jak velká ta úhlopříčka vlastně je. Žel, je to představa, která je nejdále od reality, protože monitor je z pohledu uživatele především plocha a ne jen nějak dlouhá nebo krátká úhlopříčka. A plocha, jak známo, je přímo úměrná čtverci úhlopříčky.
Nezbývá, než si představu upřesnit výkresem, ale nakreslit si plochu monitoru v nějakém příjemném měřítku nám už dá víc práce. Zvlášť, když nevíme, jak dlouhé jsou vlastně jeho strany. V technických specifikacích monitorů výšku a šířku viditelné pracovní plochy bězně nenajdeme. Co tam ale najdeme je poměr stran. Z úhlopříčky a poměru stran si lze délky stran vypočítat. Stačí znát Pythagorovu větu a pár goniometrických funkcí abychom si odvodili tyto rovnice:
šířka = úhlopřícka * cos (arctan (poměr kratší strany ku delší))
výška = úhlopřícka * sin (arctan (poměr kratší strany ku delší))Výšku a šířku viditelných ploch obou monitorů jsem nechal spočítat Google. Oba monitory měly poměr stran 8:5, takže např. pro úhlopříčku 686 mm (27″) vypadaly výpočty takto:
šířka a
výška. Stejným způsobem jsm spočítal i rozměry 30″ monitoru, a pak už nebyl problém si oba monitory nakreslit, třeba v měřítku 1 pixel na 1 mm:
A zde při úvaze nad úhlopříčkou monitoru můžeme snadno dojít k závěru, že rozdíl mezi oběma modely je prakticky zanedbatelný. Připadá nám, jako by ten třicetipalcový monitor byl zbytečně drahý na to o jak malý kousek je větší.
Velikost displeje je ovšem jen jednou z věcí, která v mém rozhodování hrála roli. Tou druhou, pro mě možná důležitější věcí, je rozlišení. Pro rozlišení monitorů a televizí existují
praktické zkratky a proto budu pro 1920 × 1200 nadále používat zkratku
WUXGA (Widescreen Ultra eXtended Graphics Array) a pro 2560 × 1600
WQXGA (Wide Quad eXtended Graphics Array). Pod těmi zkratkami budu mít příležitostně na mysli i plochu, kterou by obdélník takových rozměrů v pixelech zabíral.
Pracovní plochy monitorů s WUXGA a WQXGA jsem si nakreslil v takovém měřítku, aby WUXGA dalo stejnou plochu jako 27″ monitor na předchozím obrázku.
Jak je z obrázku patrné, rozdíl v rozlišení je dramatický. WUXGA zabírá pouhých 56 % plochy WQXGA. Z tohoto hlediska je představa monitoru s WQXGA velmi lákavá. A už nám nastává dilema. Zatímco úhlopříčka a rozměry viditelné plochy nám připadají skoro stejné, rozlišení WQXGA a WUXGA jsou jako nebe a dudy.
Když mě táta upozornil, že při tak velkém rozlišení jako je WQXGA (na prakticky stejné ploše) se všechno zobrazuje nesnesitelně droboučký, cítil jsem potřebu si to přesně znázornit. Kladl jsem si tři otázky: O kolik menší by se zobrazovala pracovní plocha sedmadvacetipalcového monitoru na tom třicetipalcovém? Kolik místa navíc tam vlastně bude? Bude drobné písmo ještě dostatečně čitelné? Abych to zjistil, vrátil jsem se k měřítku 1 px na 1 mm a nakreslil si pracovní plochu sedmadvacetipalcového monitoru s rozlišením WUXGA a na ní čtverec s délkou strany 1000 pixelů:
Přidal jsem mimo jiné i údaj který byl v technických specifikacích a který jsem si výpočtem ověřil, že 1 pixel na té sedmadvacítce má ve skutečnosti stranu dlouhou přibližně 0,3 mm.
Potom jsem ve stejném měřítku nakreslil třicetipalcovou plochu WQXGA. Následující obrázek je proto stejně velký jako náš první obrázek, kde jsme porovnávali úhlopříčky. Avšak pixely toho třicetipalcového monitoru jsou drobnější, proto se jich do těch jěho rozměrů vejde stejné množství kolik jich bylo na druhém obrázku, kde jsme porovnávali WUXGA a WQXGA. Je to víceméně druhá obrázek zmenšený na rozměry prvního.
Celá pracovní plocha sedmadvacítky se tam pohodlně vejde, ale zobrazí se nám zmenšená. Na obrázku je vyznačena žlutým obdélníkem. Její reálné rozměry by byly 22.5″ (úhlopříčka). Lze si je jednoduše spočítat právě z poměru rozměrů 1 pixelu, což je ten zmíněný přehlížený údaj v technických specifikacích. Uvažovaný sedmadvacetipalcový monitor má pixel velký 0,3 mm a třicetipalcový monitor 0,25 mm. Poměr jejich velikostí je tedy 5/6, a právě 27″ * 5/6 je 22.5″. (Lze si to spočítat i bez znalosti rozměrů jednoho pixelu: úhlopříčka * odmocnina z (poměr menšího rozlišení ku většímu), viz
zde.)
Takže teď teprve názorně vidíme, že tak strašně to s tím zmenšením ani nevypadá. Ovšem jak pohodlně by se mi dlouhodobě četlo drobné písmo, opravdu nevím. Tady i ten můj poslední obrázek může navozovat falešný dojem. Sedím teď před monitory s pixely velkými 0.3 mm a o moc menší už bych je skoro nechtěl. Představím-li si plochu zmenšenou na pět šestin, mohlo by to pro mě být už na hranici pohodlné čitelnosti, zvlášť když rád sedím od monitoru trochu dál.
Nakonec jsem se tedy, ne neovlivněn tatínkovou radou, rozhodl ve prospěch 27″ monitoru. Do peněz, které jsem měl připravené pro tu třicítku se vešly dokonce dva, a i na pěkný SSD pro svižnější chod operačního systému ještě zbylo.
Proto bych tuto úvahu zakončil tak, že názorné výkresy, které jsem si tu dělal leccos napovídají, ale nakonec je kromě úhlopříčky pro představivost o velikosti displeje údaj o rozměru jednoho pixelu důležitější než rozlišení. Žel, málo lidí, včetně mě má konkrétní představu o tom, jak vypadají pixely 0.3 mm velké, o kolik menší jsou 0,25 mm nebo 0,20 mm a z jaké vzdálenosti a jakou dobu se na takové pixely vydrží bez problémů dívat. Asi budu v následujících měsících zjišťovat, jak velké jsou pixely na monitorech, před které sedám, abych si vytvořil dobrou představu o tom, na jak velké pixely se mi z jak pohodlné vzdálenosti jak kouká.
Před lety jsem se z neznalosti téhož pořádně spálil při koupi
notebooku, kdy jsem volil UXGA (1600 × 1200), nedbaje toho, že je to na 15″ displeji, kde se 1 pixel musel vměstnat na pouhých 0,19 mm. Oči z toho nepříjemě bolely.
Možná není tak úplně rozhodující absolutní velikost pixelu, ale jeho úhlová velikost, která pochopitelně závisí na vzdálenosti, z jaké na monitor hledíme. Dospěl jsem k této rovnici pro výpočet úhlové velikosti jednoho pixelu (v radiánech):
úhlová velikost jednoho pixelu =
2 * arctan(délka strany jednoho pixelu / (4 * vzdálenost očí od monitoru))
Já sedím od svých sedmadvacítek necelých 90 cm daleko, tudíž se mi pixely jeví dobrých
34 vteřin velké. Někdy se rád přiblížím až na 45 cm, čím se jejich úhlová velikost přibližně zdvojnásobí.
Dost možná se člověk k monitoru vždy přiblíží na takovou vzdálenost, aby mu úhlová velkost pixelů byla příjemná. Jak dobře se mu na takovou vzdálenost ostří a jak dlouho je to pro jeho oči příjemné je asi věc druhá. Určitě někdo něco takového už zkoumal. Zajímaly by mě výsledky té studie.
