Záchrana dat z nalomené USB klíčenky

Kolegyně v práci slyšela o mých úspěších záchrany dat z mýho rozbitýho disku a laptopu, který jsem měl s sebou v Africe a poprosila mě, jestli bych nezkusil zachránit data z její USB klíčenky. Měla ji zastrčenou v notebooku a portože z něj nešikovně čouhala, nějakým nedopatřením si ji nalomila. Samozřejmě byla klíčenka plná důležitých dat.

Doma jsem ji strčil do počítače, a samozřejmě se nenašla, ani nerozsvítila. bylo cítit, jak se zástrčka viklá, a když jsem USB rozdělal a podíval se na to, bylo jasně vidět, že čtyřy piny vedoucí od zástřčky a které byly připájené k PCB jsou odlomené. Bylo mi jasný, že kdybych měl vhodnou pájku, tak je připájím, a klíčenka bude zase chodit. Ani by nebylo zapotřebí cínu, stačilo by rozehřát ty bakulky cínu, co tam po ulomení na PCB zbyly.

Protože přesně tenhle problém s odlomením se mi stal dvakrát, a já vždy radši ztratil data, než abych to jednoduše zase připájel, uvažoval jse, nekoupím-li si konečně pájku. Jenže na takovýhle titěrný pájení SMDček je potřeba dobrá horkovzdušná pájka a k ní člověk musí mít i pájeci stanici s nastavitelnou teplotou a vyměnitelný hroty. Takový vybavení stojí kolem 1500 €. To zas takovej blázen nejsem, abych dal tolik peněz za to, že si jednou za rok nebo za dva něco podobnýho opravím.

Šlo mi ale o čest a pověst záchranáře dat, tak jsem přihnul odlomené piny k cínovým bakulkám a malým šroubováčkem citlivě skňahňal piny a bakulky dohrobady tak, aby se jakžtakž dotýkaly. Prostě jsem obojí zdeformoval tak, aby zase na sebe dosedly. Strčil jsem klíčenku opatřně do počítače, a samozřejmě se rozsvítila. Ale neblikala, a to bylo zlý znamení. Windows hlásily, že našli USB klíčenku, ale ne její úložný čip. Nastěstí stačilo PBC lehounce přihnout a už všechno chodilo. Vhodně jsem to v tý pozici zapříčil, abych to nemusel držet, a počítač klíčenku našel. Sláva.

Hlásil, že byla odpojena náhle a že nebyla ze systému obebrána bezpečeně a že některá data mohou být ztracená nebo nečitelná. Nabídl se, že tu klíčenku proskenuje a opraví, ale to jsem raději nezadal. A dobře sem udělal, protože rychlost čtení z takhle barbarsky opravené klíčenky byla děsně pomalá. Číst se z ní ale přecijen dalo, tak jsem prostě ozdnačil všechny soubory a začal kopírovat. Dat byly asi 2 GB a kopírovalo se to celkem asi 2,5 h. Průměrná rychlost tedy byla kolem 200 KB/s. Ale dokud klíčenka alespoň zdlouhavě blikala a kopírování postupovalo, nesahal jsem na nic, a čekal.

Podařilo se mi zkopírovat vše co na klíčence bylo, akorát jsem asi pomrvil několik názvů souborů pojmenovaných azbukou. Nevím proč, asi tím, že jsem měl český a ne ruský locale, ale ona už si to přejmenuje. Jsem rád, že se záchrana dat povedla, jsem zase o něco zkušenější.