Příprava na Z včerejším rozhovoru s |Unou a Griet vyšlo najevo, že po mluvčích v Botswaně už není ani vidu ani slechu. 4 roky stará zpráva o nich je rozporuplná. Když jsme si ji důkladně pročetli a promluvili z |Unou, která je jejich příbuznuá, vyšlo najevo, že vlastně nikdo, pořádně neví, kde mají být a zda ještě vůbec žijou. Místo, kde pravděpodobně naposled byly, jakási Khawa, leží neznámo kde a na to, abychom měli podrobnou mapu Botswany a GPSku, nebyly v projektu naplánovaný peníze. Sami se rozjet silničním sedanem bez rezervního kanistru po neznačených pouštních cestách doufaje, že potkáme nekoho, kdo nás nasměruje do Khawy, a tam že se zdárně doptáme po dvou stařenkách, které mluví křováčtinou je bláhová představa. V Botswaně to není jako tady v Jižní Africe. Tam není radno se zmiňovat o tom, co tam vlastně pohledáváme. Křováky tam prostě nemají rádi a lidi co mají s nima co do činění taky ne. Politicky je to tam v tomhle směru dost napjatý. Takže jsme pátrání zrušili nebo alepoň odložili do doby, kdy na to budeme informačně vybavení. Naději na úspěch nám rozptýlila i |Una, která říkala, že „už jsou pryč“ (mrtví?).
Holky si dneska zajeli do Kalahari Transfrontier Park, kam jsme se snažili dostat už s Tomem, ale pro veliké deště a blátivou silnici jsme tam nemohli dojet. Já jsem zůstal v Molopo Lodge. Návštěva Parku těch pár druhů gazel který to pohopkávaj jsem viděl už v oboře nedaleko Upingtonu, kde jsme byli na výletě ještě s Tomem.
Já jsem zůstal v Molopo Lodge, připravoval nahrávku Andriese pro transkripci, fotil a hrál tetris.
Povečeřeli jsme ve zdejší restauraci. Jídlo tu není nejlevnější, ale na ty dva dny se to dalo vydržet. Dvě střídmý večeře a dvě piva za 10 €.
V takovýhle chajdách jsme byli ubytovaní. Jsou dvoulůžkový, takže jsem měl jednu celou sám pro sebe.
Žádné komentáře:
Okomentovat