Ráno jsem chtěl jet do Upingtonu, abych pobyl na internetu, ale byl takovej silnej vítr, že se mi nechtělo. Určitě bych musel tam a nebo zpátky proti němu. Dobře jsem udělal protože celý dopoledne vítr sílil, až z toho zase byla vichřice, která přinesla prudkej déšť a kroupy. Pršelo tolik, že se Oranžová řeka rozlila do záplavovejch koryt.
Byli jsme to po bouřce s De Wittovejma fotit. Nešla elektřina, tak nebylo co dělat. Cestou jsme viděli polámaný a převrácený elektrický vedení, zpřelámaný stromy, škole v Louisvale to vzalo celou střechu, a úroda zdejších vinic je zdecimovaná.
Když jsme projížděli okolo vinic, říkal pan De Witt: no podívej se na tu spoušť. A já se dívám, a nic zvláštního nevidím. On ale vysvětlil, že když vichřice strahala listy, nejsou hrozny dostatečně chráněný proti slunci a pravděpodobně hned zajdou. A opravdu bylo vidět, jak se všude po zemi ve vinicích válí orvaný listí a nerzalý hrozny.
Když jsme se vrátili, zase šla elektřina, a jsem mohl dál pracovat. Večer volala Lena z Upingtonu, že už se vrátila z Andriesvale, jestli zítra přijedu. V Andriesvale čtvrteční vichřice sbourala všechny chatrče. Co nadělala ta dnešní, to ještě nevíme.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat