Práce v Biratnagaru

S Arjunem digitalizujeme videonahrávky s pumskými mluvčími, komprimujeme je do MPEG2, vyexportováváme zvukovou stopu, vedeme pečlivé záznamy o tom, které nahrávky jsou už zdigitalizovány, zkomprimovány, vypáleny. Ke každé nahrávce patří spousta metadat. Kdy a kde se to nahrávalo, kdo to nahrával, koho nahrával, co to je za člověka, kterýma jazykama mluví, co dělá, atd.

Sri Kumar pracuje na přepisu textů. Jsou to většinou přepisy natočených videjí. Lingvista si brzo po natočení videa s někým pumštiny znalým sedne, a přepíše za jeho asistence vše natočené slovo po slovu do notesu. Lepší by bylo psát to rovnou do laptopu, ale nezapomeňte, že vesničky v Nepálu jsou velmi špatně zásobeny elektřinou. Do notesu se to píše dvojřádkově. Napřed pumsky, a pod to doslovný nepálský překlad. Záznamy vypadají tak, jak vidíte na obrázku. Je to kvapně psaná kurzíva písma Devanagari, kterým se v Nepálu píše. Výborně se hodí k psaní pumštiny, která má podobný hlásky jako nepálština, takže proč se zdržovat s latinkou nebo dokonce IPA. Sri to přepisuje do Toolboxu, tj. do lingvistickýho softwaru, kterej nám lingvistům potom umožní rychle rozdělit pumská slova na jednotlivé významové částečky (morfémy), a napíše k nim anglicky nebo v lingvistických zkratkách význam. Pak ještě identifikuje, zda je to čistě pumské slovíčko nebo výpůjčka z nepálštiny. Nakonec k textu píšeme anglický a nepálský překlad, teď už ne doslovný, ale normální. Tomu se říká interlinearizace, nebo glosování.

Já právě Sri Kumarovi vysvětluju, co která lingvistická zkratka znamená, jak se nastavuje Toolbox, aby dělal to, co potřebujeme, a zasvěcuju ho do lingvistiky, protože on sice je mluvčím pumštiny, ale vystudoval business management, takže je potřeba, aby když ty texty bude jednou takhle oglosovávat, aby tomu taky rozumněl.