Takhle vypadá náš záchod. V Nepálu najdete dva typy záchodů. Jednak ten náš evropský sedací nebo tenhle dřepěcí. Můžu hovořit o štěstí, že je splachovací, (tzn. je u něj kohoutek s vodou a kbelíkem). Ať už vám připadá jakkoli hrozně, musím říct, že se mi na něm v dřepu kaká pohodlnějc než na tom evropském v sedě. Konečník a pánev jsou naprosto přirozeně nastaveny do takové polohy, ve které to z vás leze o poznání snáz, ba i čistějc. I malou potřebu radno vykonávat dřepě, neb to tak moc necáká všude okolo. V Nepálu nemají bězně toaletní papír, zadek si daleko líp umejete levou rukou vodou z kohoutku. V hotelu na to byla dokonce i praktická ruční spršička s ohebnou hadicí. Je to daleko čistčí způsob než to patlat nasucho nějakým papírem.
Sprchu potřebuju denně, protože se tu člověk při těch teplotách (den: 25–30 °C, noc: 20–25 °C) opravdu potí. Vadí vám, že neteče teplá? Nejezděte do Nepálu. Ani v hotelu pro zhýčkané hosty netekla (přestože tam na ni byl druhej kohoutek). Mně to nevadí, protože se i doma beztak sprchuju studenou vodou, ale jinýho to může třeba zaskočit. Teplá voda z kohoutku bude tady v Nepálu asi takovej luxus jako u nás v vlastní bazén ve sklepě. (Ostatně při zdejších teplotách je tu ta jejich studená "jak kafe". V Kathmandu ještě alespoň byla svěže studená, ikdyž pořád teplejší než u nás.) Výška umístění menšího kohoutku je volena tak, abyste si snáze umyli intimní partie a opláchli nohy. Velmi praktické, nemáte-li sprchu s hadicí. Prádlo si tu pereme v tom kovovým kbelíku pod sprchou a taky tam přímo na zemi. Vůbec: pokud jakkoli lpíte na luxusu, nejezděte do Nepálu. To byste se museli pohybovat jen v móóc nóbl hotelích, utratili byste spoustu peněz, a pravého Nepálu byste si neužili. Chybí vám tu v koupelně kachlíky? Mně ne. V celém stavení jsou jen holé stěny a nikomu to nepřijde divný. (Ostatně měli i Uma s Gomou doma převážně holé stěny.) Je vám tvrdá postel? Kdepak, to jste jen vy zaujali tlačivou polohu. I spát se musí umět.
Žádné komentáře:
Okomentovat