Jak tu teď jsme v Africe podruhý, rozumíme afrikánsky o trochu víc. Minulej rok to bylo zoufalý: překládat nǀuuský texty a nerozumět ani nǀuusky ani afrikánsky. Když teď zpětně posloucháme naše natočený rozhovory z babkama, obdivujeme jejich svatej klid, s jakým nám znova a znova překládali jednoduchý, prostiný větičky, a my jsme se jich ptali znova a znova protože jsme nerozumněli ani slovo nǀůsky, a ani slovo afrikánsky. A protože do afrikánskýho pravopisu a do zdejšího nářečí těch nejspodnějších vrstev není jen tak lehké proniknout. Hodně slovíček je v běžný mluvě tak opotřebovanejch, že se nám těžko hledaj ve slovníku. Je to asi jako kdyby se cizinec snažil najít hovorové čéče, prže nebo třea.
Noční můrou nám bylo patejkýs. Celej minulej rok jsme nevěděli, co to znamená. Minulý týden to kolem nás zase lítalo nepříjemně často, až se Martina naprdla a trvala na tom, aby nám to chudák babička vysvětlila, který to nic zlého netuše zase vyšlo z úst. Když nám to řekla hodně spisovně, slyšeli jsme prtejkýř. Těžko se jí význam slova vysvětloval. Ale z jejích příkladů mi vyšlo, že to musí znamenat někdy. (No schválně si zkuste někomu vysvětlit slovo někdy.) Po těměř celovečerním pročítání slovníků jsme to v jednom z nich našli. Je to asi dost hovorový a píše se to partykeers. Bičoval bych pravopisce, ale hlavně slovníkáře, že to do slovníků nedávaj.
Další záhadou bylo často se vyskytující jméno Tidís nebo Titís. Psali jsme to jako Tities, protože jsme to tak někde viděli. Když vůbec nevíte, co takový jméno znamená, necháte se inspirovat fantazií. Já jsem si k anglosaskýmu prsu (tit) přifařil německé zdrobňovací -ie a moderní plurál -s a rázem se mi nositel jména Tities proměnil v tělnatého prsatce. Když jsem před pár dny ofocoval stromy předků těch našich křováků, viděl jsem to psaný hodněkrát jako Tities, ale jednou to bylo napsaný jako Titus, což mě pak teprve trklo, protože v Afrikánským pravopisu se u čte většinou jako i. Teď se mi ovšem černošskej prsatec proměnil v Cézara v tóze s věnečkem na hlavě.
A dneska jsme přišli o černonosce. Ano, o lidi s černými nosy. Tak jsem si totiž vysvětlil Andriesův pojem pro černochy. Nǀuuáci a křováci vůbec nejsou černý jako uhel. Pleť mají světle hnědou snad ještě světlejší než Indové a rozhodně světlejší než ostatní černoši. Pojmem čenonosci (afrikánským pravopisem jsem to odhadoval na swartnaasi) označoval Andries všeliký osatatní nekřovácký černochy. Říkal jsem si, jak je to skoro až láskyplně utvořenej pojem. Však proč ne. Sumerové si říkali černohlavci (měli černé vlasy), tak proč by tu nemohli být čenonosci. Martina se včera večer dívala na zprávy v afrikánštině, tam něco podobnýho zaslechla, a dneska při odposlechu nějaký naší nahrávky o zdejších národech a národnostech ji to došlo. Swartnaasi neznamená černonosci ani se to tak nepíše. Je to swartnasie a znamená to černý národ, politicky neutrální označení všech zdejších nebúrskejch národů (inu černá náce). (-;. Docela nás to zachránilo před lingvistickým faux pas. Moji černonosci se v našem pracovním kolektivu těšili nemalé oblibě a já jsem to glosoval v textech jako black.noses. Kdybych to někde přednášel, určitě bych byl chtěl vtipnou poznámkou o významu tohoto slova uvolnit a rozesmát posluchače.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat