Hledal jsem nedávno na internetu, jak se správně pije whisky. Našel jsem několik informací, ovšem málo z nich bylo opravdu odborných. Zvlášť na českým internetu se to hemží takovejma článkama, který myslím moh psát možná někdo, kdo se jednou u báru prásk přes kapsu, koupil si sklenku Tullamore Dew a už hlásí světu, co se má a co ne. Tedy jsem posbíral informace převážně z německejch stránek, kde se o whisky psalo opravdu na úrovni. Základní otázky pití whisky jsou: teplota, ředění a sklenice.
Teplota:
Whisky má mít teplotu pokojovou nebo mírně nižší. Rozhodně whisky nesmí být chlazená, protože pak se nerozvíjí vůňe, která chuť doplňuje a provází. Z toho důvodu je nešikovný ji pít s ledem. S ledem ji rádi pijou v Americe, asi si myslej, jak je to cool, že to je jak ve filmu.
Ředění:
Žertovně se říká že whisky se má pít jen čístá, nanejvýš zředěná vodou z horskýho potůčku v zemi původu. (-: Ale ředění nepříliš studenou vodou (bez bublinek) se doporučuje, zvlášť u letitých a silných (jako např. Talisker). Ředíme vodou bez chuti a zbytečných minerálních látek. Prostě voda jak jde z vodovodu. Ta chuť whisky nejmíň ovlivní. Taky když ochutnáváme whisky, kterou jsme ještě nepili, můžeme si ji napřed napřed ředit vodou, abychom si na její čistou chuť postupně zvykali a aby nám silná whisky nespálila chuťové pohárky hned při prvním upití. Běžný poměr ředění je 1:1, proto bývají na správné skleničce pro whisky dvě rysky (2 cl a 4 cl). Ředit můžeme samozřejmě dle chuti a nálady.
Sklenice:
Ty válcový sklenice na whisky s těžkým dnem jsou populární mezi neodborníky. Na whisky se moc nehoděj. Z takovejch sklenic totiž aroma rychleji vyprchá. a pro jejich tlusté dno i stěny nemůžeme whisky v dlani zahřívat. Pravý znalec pije whisky ze skleničky na nožičce, jako je ta na obrázku. V ní má aroma dostatek místa se rozvinout, a přitom zůstává dýl uvnitř. Nasáváme ho mimoděk když upíjíme.
4 komentáře:
Zdravím, v podstatě s tím to článkem souhlasím jen bych rád upozornil na jeden fakt. Bohužel stav českých vodovodů není příliš ideální a voda mívá dost často slušnou příměs chloru a jiných látek. Pozor na to pokud chcete opravdu použít vodu z vodovodu nechte ji alespoň odstát. Pokud si chcete být opravdu jisti můžete vodu nechat odpařit a uvidíte co vám zůstane. Já osobně volím pramenitou vodu (mám k ní snadný přístup z vlastní studny) ale myslím že v mnoha městech bude jistě lepší balená neperlivá voda.
Pražská voda je k tomu super, ozonizovaná a chlór je použit v minimu takže se jeho zápach ztratí než dojede ze Želivky do Prahy. Doporučuju
Zajímalo by mě, jestli se whiskey může pít na ex, nebo ne. Vždycky se o to s kamarády hádáme, ale přitom tomu opravdu ani jeden z nás nerozumí...:-D
Inu, na ex, toť na vůli toho, kdo pije. Já jsem to zkusil, ale připadá mi to jako mrhání. I menší množství whiskey postačí k tomu, aby nám svou chuť rozlilo po celém jazyku a okolí v ústní dutině, a to whiskey ve skeničce, cítíme nosem, když k němu při upití přičicháváme. Když do sebe kopneš whiskey na ex, ochudíš se o značnou část čichovýho vjemu jeho vůně, většina ti proteče hrdlem rovnou do žaludku, a na jazyku cítíš zas jen to malý množství, který tam tak nějak ulpí. -- A pité na ex, nemůžeš whiskey na jazyku poválet, a ochutnat ho každým koutkem jazyka -- Ochudíš se o požitek.
Ale máš-li zrovna náladu, a whiskey dostatek, a chceš se rychle a draze opít, jo, zkus si dát skleničku na ex. Ale je to jak s vínem. U znalců vína bys neudělal dobrý dojem, kdybys to do sebe jen tak kopnul. To se musí taky vychutnávat. Čím víc, tím líp.
Okomentovat