Dneska se mi u Andriese podařila poměrně dobrá nahrávka. Shodou šťastných okolností: 1. Andries vydržel mluvit při nahrávce převážně nǀuusky. 2. Sousedé upustili od skoro každodenní reprodukce dunivejch hitů, jak z auta tak z domácích beden. 3. Malý vnouče nevýskalo, protože bylo kdesi s mámou. 4. Z kuchyně se neozývalo bití čůrku vody do plechovýho dřezu, ani 5. zametání kamenný podlahy neprosykávalo do nahrávky, ani 6. olej nebylo slyšet prskat na pánvi, ani 7. nádobím se dnes nehrbócelo, protože Andriesova dcera byla s vnukem kdesi cosi vyřizovat. 8. Ba i vítr vál dnes výjimečně z opačný strany (protože byl předbouřkovej) a tak byl mikrofon v závětří. 9. A hlučící děti co nechoděj do školy se ulili a doprovodná prťata se vydováděla dnes někde jinde než na Andriesově dvorku.
Andries vyprávěl o jeho tátovi jak spolu se statkářem, u kterýho sloužil, potkali v poušti „tygra“ (tak se tu říká jednomu druhu hyeny velký jako tele a nebezpečný jako tygr). Statkář měl nahnáno tak, že po hyeně nesvedl ani vystřelit. Nakonec se utkali s hyenou v lítém boji prakticky holýma rukama. Dědovu předkovi šeredně pokousala ruku a statkáři … no, vlastně už to bylo stehno. Hyenu nakonec přemohli (když jí vydloubli oči), došli domů celí zkrvavení, rozdrásaní, rány provizorně ovázané cárami oblečení, který na nich zůstaly. Dědův táta si tak vysloužil přezdívku Tygří Ruka, a statkář ― Tygří Zadek.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat