Když jsem u rodičů na návštěvě, tak si rád hraju s vláčkama. Máme asi to nejmodernější co je k mání, Märklin Central Station a k ní uspokojivý počet kolejí (C-Gleis) a dálkově ovládaných vyhýbek. O Vánocích a silvestru 2006 jsem začínal na jednoduchých okruzích s nádražíma a slepýma kolejema. Takovejm říkám kolejiště první generace.
Pak jsem se vypracoval na do sebe vnořené okruhy, které měly společné rovinky. Přitom jsem se pořád převážně držel čtyř základních směrů kolejí. Takové kolejiště nabízelo různým nastavením vyhýbek mnohem víc tratí i obraceček (například toto). Tomu říkám kolejiště druhé generace.
Dneska jsem se při vymýšlení kolejiště zase překonal. Vzniklo něco naprosto úžasnýho, kolejiště s prolínajícíma se okruhama a otočkama. Možností jak jet je mnoho, ani jsem je ještě všechny nevyzkoušel. A opustil jsem čtyři základní směry kolejí a pustil jsem se do krkolomých prolínání okruhů. Na své oblíbené obracecí smyčky jsem samozřejmě nezanevřel. Vyplatilo se. Vzniklo kolejiště třetí generace. Zabírá skoro celý obývák. Mít o pár rovinek navíc, nemusel by bejt vnější velkej okruh tak zbytečně moc esíčkovatej.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat