Hrací strojek

Včera jsem se byl podívat s MPI ve Wittenbergu po stopách Martina Luthera. Koupil jsem si tam Hrací strojek. Když jsem zjistil, s jakou melodií byl k mání, vůbec jsem se nerozmýšlel.



Je to fantastická věcička. Ještě pořád to obdivuju a furt si to pouštím.

Devatero pohrom kazících nahrávku

Dneska se mi u Andriese podařila poměrně dobrá nahrávka. Shodou šťastných okolností: 1. Andries vydržel mluvit při nahrávce převážně nǀuusky. 2. Sousedé upustili od skoro každodenní reprodukce dunivejch hitů, jak z auta tak z domácích beden. 3. Malý vnouče nevýskalo, protože bylo kdesi s mámou. 4. Z kuchyně se neozývalo bití čůrku vody do plechovýho dřezu, ani 5. zametání kamenný podlahy neprosykávalo do nahrávky, ani 6. olej nebylo slyšet prskat na pánvi, ani 7. nádobím se dnes nehrbócelo, protože Andriesova dcera byla s vnukem kdesi cosi vyřizovat. 8. Ba i vítr vál dnes výjimečně z opačný strany (protože byl předbouřkovej) a tak byl mikrofon v závětří. 9. A hlučící děti co nechoděj do školy se ulili a doprovodná prťata se vydováděla dnes někde jinde než na Andriesově dvorku.

Andries vyprávěl o jeho tátovi jak spolu se statkářem, u kterýho sloužil, potkali v poušti „tygra“ (tak se tu říká jednomu druhu hyeny velký jako tele a nebezpečný jako tygr). Statkář měl nahnáno tak, že po hyeně nesvedl ani vystřelit. Nakonec se utkali s hyenou v lítém boji prakticky holýma rukama. Dědovu předkovi šeredně pokousala ruku a statkáři … no, vlastně už to bylo stehno. Hyenu nakonec přemohli (když jí vydloubli oči), došli domů celí zkrvavení, rozdrásaní, rány provizorně ovázané cárami oblečení, který na nich zůstaly. Dědův táta si tak vysloužil přezdívku Tygří Ruka, a statkář ― Tygří Zadek.

Stránky z deníku XXVII

Spal jsem dlouho. Zdálo se mi, že mi brašule poškrábal (místy jakoby osmirkoval) dýmku petersonku. Na těch osmirkovanejch místech ji poznamenal takovýma hlubokýma ostrýma zářezama, jako od nože. Udělal to záměrně, nějak ze msty, což mě strašně rozčílilo a já mu dal pohlavek. Moc jsem nadával, mimo jíné slovy kurva kopanec, což mi přišlo jako děsně originální kombinace. Pak jsem se naprd a říkal si, že si za to půjdu koupit tu krásnou černou dýmku z rašeliništního dubu, kterou jsem v září chodíval obdivovat do Pfeifenstube.

Paní De Wittová byla dopoledne ještě doma a dala mi zubní kartáček a pastu, takže jsem do Upingtonu nemusel. Proseděl jsem víceméně celej den u internetu s delšími či kratšími přestávkami. Psal šéf Tom z Lipska a ptal se co nás vede k tomu, že chceme teď informantům platit víc, tak jsem mu odpověděl.

Maminka taky byla online, psala jakej má komplikovanej překlad. Nedá se to ani pořádně číst, natož překládat. Brrr. Domluvili jsme se a zavolala mi k De Wittům. Byl jsem moc rád, že jsem s ní mohl mluvit.

Početoval jsem s Pepou. Má se asi dobře tam daleko na severu.

Většinu času jsem pak seděl a četl postahovaný texty který mě osobně zajímaj.

Psům jsem dal nažrat. Bylo mi podezřelý, proč za mnou lezou všichni najednou a lísaj se, až mě to nakonec trklo. Pak jsem si uvědomil, že jsem vlastně ani sám nic pořádně nejedl, a ohřál si zbytek včerejší večeře, kterou jsem měl u De Wittovejch, kterej mi paní De Wittová ráno dala než odjela.

Když jsem šel večer zkontrolovat mejly, slyšel jsem tak krásnej žabí a hmyzí koncert, že jsem se vrátil pro nahrávač, sešel dolů k silnici k tůňce (za doporovod psů jsem byl vděčen, byla tma a já neviděl kam šlapu), a natočil jsem to. Kochněte se. Naneštěstí byla silnice jen málokdy úplně klidná. Co chvíli tam jelo auto. Vystříhl jsem nejpovedenější kousek. Komáři mě nemálo žrali.

boomp3.com

Zoom H4: improvement necessary

I am currently using Zoom H4 Handy recorder as my prior recording device in an endangered language documentation project. Until some more useful recorder becomes available Zoom is likely to be the choice number one for field linguists or all those who need a cheap device for recording audio in professional quality.

I am not going to praise the features and capabilities of this device. Google knows them. What it does not know are the features I miss on Zoom (or any other portable recording device priced below 500 €).

Most cons you are buying with a Zoom H4 concern the user-friendliness.

No time and date

Recorded files have all the timestamp of 09/16/2005 00:00. Yes, it is unbelievable, but it is true. You have to keep track of so much metadata manually so why not doing it for time and date, same as some 20 years ago.

No battery life info

You just have to guess how long will the batteries last. Some 20 s before powering off the display shows blinking text "Low Battery!". At least they could have made the display background light on when displaying this message to attract your attention. A pity they didn’t. Zoom really does not have battery life info anywhere in any of its confusing menus.
A recorder I’d like to buy should have the option of some extra flashing eye-catching light to attract my attention. Or it should send some acoustic alarm signal to my headphones so I can hear it while monitoring the recording. It should have the option of giving no externally audible alarm signal of low batteries because annn aaacccoooussstttiiiccc sssignal would be inevitably recorded. Battery life must be visible any time on the device. While recording I do not want to touch the device and navigate to the fifth sub-level of some mysterious menu just so see how much battery power I’ve got left.

No available recording time visible

Zoom keeps the information of available recording time hidden deep in a menu. If you know the place you can navigate there in 8 steps. You’ll need 3 steps out of that menu. This will add four loud clicks to your recording. A recorder I’d like must have available recording time all time visible and same clever alarming technique which does not audibly affect my recording.

Full card recordings hard to handle

If the SD card gets full (which happens very often with long studio quality recordings), all you get is a quiet little display message: Card Full. The record button still happily lights red as if Zoom would record further and you even hear in your headphones what it would have been recording if the card wouldn’t be full. You stay completely unaware of a full card if you monitor just the audio and not the display of Zoom H4. Luckily Zoom does not loose all the data recorded when the wave file ended abruptly. Less luckily these wav files either can’t be copied off the card or have problems to open in some software (because they are corrupt). One solution that worked for me was to read the wav directly off the card in Adobe Audition as far as possible and let save it on hard drive by the software.

Settings reset after SD-card format

Before the recording I have carefully set up Zoom 1. to record from my external microphones, 2. the voltage of the phantom power for them, 3. recording level for the left channel, 4. recording level for the right channel, 5. sampling rate of the wav file 6. bit rate of the wav file. All these settings distributed rather deep in all possible menus (since these settings aren’t really much related, are they?). It took quite some time. Then I checked the available recording time. (Of course somewhere else in another menu. Recording time has nothing to do with recording quality either, has it?) I then decided to put in a new fresh SD-card. I formatted it and alas, all my settings were reset to default. I had to set up again every single one. Very funny, indeed.

Confusing menus

I hope I could illustrate how confusing the menus of Zoom are in the cons described above. I was kidding you just a little bit; actually there are four handy and usable presets for recording quality which combine the sampling rate and bit rate. So it was 5 resettings instead of 6 theoretically possible.
Also, the navigation through the menus is extremely illogical and unintuitive. A technically skilled person need approximately 1 full day of using Zoom to effectively use the absurd controls without mistakes and staying cool when doing it.
The menus of a good recording device must allow quick navigation (what about using a mini-keyboard on the device or a touch screen?), have very fast response (no animation, please) and show related settings together in one place. Is it really that complicated for device developers to work it out? And keep the menu structure flat!

No mono recording

You want to record only one channel instead of two? Not with any of the two inbuilt microphones. But even if you record with an external mono microphone Zoom still records a stereo wav file. Even if there is no input on the other channel. This means for you half the recording time, double the file size, double the time copying to PC, and spending time editing the result file in a piece of software to save it as mono wav. I don’t like it a bit.

Either internal or external microphones

Zoom has two good internal microphones. You can make really decent recordings with them. (If you don’t touch Zoom while recording.) A pity you can’t use any of them in combination with an external microphone to make stereo recordings. Why the hell not? External microphones are expensive and it would really save money to record one speaker with an external microphone and another speaker with one of the internal microphones instead of buying another external microphone for that.

No pause while recording

You can only stop recording. When you start again, Zoom starts a new file. Then you end up with plenty of files. Happy merging! (But good software has a command Open append which opens them all in the proper sequence as one big file and it sets even markers at the merging points. Zoom can’t pause and mark it in the recorded file.) A good option would be if Zoom recorder could set markers to the recorded wave file at the place where recording was paused. Even better would be if it would use range markers in the wave file. You can very easily work with and batch process marked ranges of a wave file in a software like Adobe Audition.

No stand by

Even if you never know how long the batteries will last, they seldom can record much longer than 3 h. Have a battery pack with you for your all-day recording session. Zoom has no stand-by mode to save battery power. After you power it off it takes a lot of time to boot when switching back on, especially if the SD card contains much data.
I portable recorder I need should have some power saving technique while being ready to start recording immediately.

Short battery lifetime

3 h battery lifetime isn’t really that much. (Maybe they’d last longer if I wouldn’t need to record in 92 kHz 24 bit.) What about doubling or tripling the lifetime by using double or triple the amount of batteries? You have to have them anyway if you need to be portable with your Zoom H4. Luckily Zoom does not have its own special and expensive lithium ion battery. It uses normal AA batteries which you can buy almost anywhere, (which is really important if your recording site is far from civilization).

User-unfriendly record level setting

Yes, you can manipulate the recording level while recording. But if you want to navigate out of the menu, you are forced to do it by loudly clicking the menu button. Of course if you record with the internal microphones you hear also your hands on the device. Practically this means that you cannot change the recording level while recording because the manipulation affects your recording in either case.

Slow record level adjustment

Do you need to quickly change the recording level from the low to the high end? Not with Zoom. There it takes 30 s. (Not counting the menu navigation time there.) And you can’t change both left and right channel simultaneously when recording with external microphones. One after the other. Are you happy with that?

SD card slot hard to access

Sometimes the card is really hard to get out. Especially if your fingers are wet. Maybe the SD card slot was not designed to be accessible by human fingers.

Unmount off tripod

If you want to use Zoom H4 on a tripod, be prepared to unmount it each time you want to change the batteries or the SD card. And you also need to take the windshield off the internal microphone.

No lock-in plug for XLR

XLR cables are great, but they won’t lock in the connectors Zoom H4 has. Unintentionally unplugging the microphone cable does not only destroy the recording but also harms your expensive microphone.

File system on SD cards

SD cards on Zoom use the FAT (i.e. FAT 16) file system. Zoom officially supports SD cards up to 2 GB. This is about 57 min recording in the highest quality (92 kHz 24 bit). In our project this is the quality we need to use. But we also sometimes need to record longer than an hour. I think the FAT file system was chosen for compatibility reasons (Mac, PC ...). Zoom would be a much better recorder if it would support more modern file systems (also for Mac!) and allow recording media of 8 or 16 GB.

Only one SD card slot

O good option would be to have two or more SD card slots which would enable you to hot swap full SD cards with fresh ones while recording continuously. This needs to have the card slots easily and quietly accessible, of course.

Long WAV files not supported

The problem with wav files is that the format is very old. So old that people thought one would never reach a limit of 4 GB. Today this is very likely to happen in studio quality recordings. Good audio editing software can handle this. For a modern recorder it is necessary to handle this too. So have it on mind you developers when you want to release a good recorder. It isn’t a problem now, because Zoom H4 supports SD cards only up to 2 GB.

No recording to external hard drive

Well, there is some software which promises to do something like this, but it is only for Windows. Why do we need extra software nobody likes to install? Can’t I just plug an external hard drive to the USB of the recorder and record directly on that hard drive? Without intervening (and loudly cooling) PC or laptop. I want it. And I bet I’m not the only one.

No XLR plug for headphones.

Zoom H4 can do super-duper high quality recordings, but if you want to hear them, you have to do it by the noisy and loose 3 mm jack connector, Which gets unusable after some time. I’d like to see some additional XLR output for good studio headphones.

Thinking about a good recorder

Is there a way to make a recorder which would fulfill the above demands and sell it at the price of the current Zoom H4? I think there is. Probably we would have to give up the excellent internal microphones, but it would be worth the acceptable low price. Professionals who need to record sound have good microphones themselves and wouldn’t rely on internal microphones of a recording device which by itself costs as much as one good microphone. Still the upgraded Zoom H4 must be a field capable recorder. Handy, light, portable and not power hungry. Journalists, researchers, and musicians would like them a lot.

Mikrofony

Učili jsme se o mikrofonech. Ukázalo se, že mě tatínek v nahrávacích technikách tak moc vycvičil, že moje nahrávky byly v praktickým cvičení s odstupem ty nejlepší. Ostatní můžou mít v rukou zařízení za 1000 € a nemaj na mě. Ač měli za sebou víc praxe (z výzkumů jazyků), to prostě nesvedli. Nastavit hlasitost aby to nebylo ani přeřvaný, ani potichu, vypořádat se s větrem a hlukem na pozadí, držet mikrofon a nerušit přehmatáváním, volit správnou vzdálenost od pusy, atd...

Zkoušel jsem si o čajový přestávce nahrávat s interním mikrofonem na tom svým nahrávači.

Mluví Luisa (příjemná, hezká) a Steward



Pak jsem si zkoušel tenhle stereofonní skvost za 250 £, Røde NT4



Mluví jedna z Rusek (tady v popředí na fotce) a Krišna



Pak jsem ještě nahrával Martinu a sebe:



Na kolej mi půjčili shotgun Røde NTG-2 asi za (200 £) s medvědem za zhruba stejnou cenu. Ještě mi k tomu dali speciální odpruženej grif (taky drahej) aby se nepřenášely ni žádné vibrace na tělo mikrofonu. Divili jsme se s Martinou, že ani nechtěli podepsat žádný lejstro, že si tuhle drahou výbavu odnáším, půjčuju.



Bohužel venku jak na potvoru přestal foukat vítr, tak jsem si vítr alespoň dělal na pokoji:



Třeba zejtra ráno bude foukat.

Stávka metra

To, že Metro stávkuje, jsem se sice zavčas dozvěděl od tatínka, protože mi to volal ještě ten večer před odletem. Ale teprve teď mi došlo, co to znamená. Nějak jsem si furt myslel, že vyjdem z nádraží, přejdem ulici, zalezem do metra a pojedem až tam, kde se máme přihlásit. Jenže metro na Liverpool Street bylo zavřený. Prostě nebylo kam jít pod zem. Kolem samozřejmě zácpa na ulicích, přecpaný autobusy, všude samej taxík. My v tu chvíli neměli ani mapu. To jsme totiž poznali, jak na prd jsou připravený nám zaslaný plánky s načrtnutou příjezdovou trasou. Tam totiž bylo vidět jména ulic jen tu a tam, a se zakreslováním vedlejších ulic se tam nikdo nezatěžoval. No prostě jsme se řekli, že půjdem o kus dál, že třeba další stanice metra bude otevřená. Po slepu jsme došli na Moorgate. A měli jsme štěstí, protože tam byla zastávka metra alespoň otevřená. Vevnitř samozřejmě naprostej zmatek. Naštěstí tam stála jedna metrovská informační paní, tak tý jsme se zeptali, jak se odsud dostaneme na Russel Square. Zamyslela se, podívala se na plán sítě, a pak řekla, že máme štěstí. Protože dvě linky, kterýma jsme se mohli na Russel square z Moorgatu dostat zrovna začali znova fungovat. Koupil jsem dva lístky, což mě stálo 8 £. No nic, cestovný hraděj, jen taxíky ne. Celkem bez problémů jsme se dostali na přestupní stanici King’s Cross St. Pancrass, ale jelikož to byla přestupní stanice jediných dvou nestávkujících linek, bylo tam opravdu plno.

Chtěl jsem fotit, ale raději jsem zbytečně neprovokoval. Na místě byla i policie a pomáhala udržovat pořádek a prosazovala autoritu zamestnanců metra, kteří se snažili směřovat davy lidí tak, aby provoz linek odcejpal.

Samozřejmě jsem situaci natočil. Koordinátor davů se snažil nás rozmístit rovnoměrně po celým nástupišti, a některý hlupáky který to nechápali musela okřiknout i policie.

Poslechněte si. Klíčová fráze je Keep moving down the platform, postupte dál dozadu na nástupiště.



Dostali jsme se hned do druhýho metra který přijelo . Bylo přecpaný, ale dovezlo nás na Russel Square, kde jsme se měli přihlásit na ubytovně. Tu jsme po krátkým ale namáhavým bloudění bez mapy našli.

Hurá, Lon... Stansted?

Ano Stansted Mountfitchet. Takovej zanedbanej, malebně ošklivej, industriální prdelákov 55 km SV od Londýna, ze kterýho se za tučné peníze (ušetřené na letence) jede tři čtvrtě hodiny Stansted Expresem do centra města. (Jízdenka za 36 € na osobu).

Hlavní a jediná (ano, slepá) kolej, sloužící letišti k přepravě 25 miliónů cestujících ročně, na mě velmi zapůsobila. Pohotově jsem zachytil i zvukovou kulisu Stanstedského nádraží. Angličan Martin mě na letišti upozornil na typycky londýnská nesrozumitelná hlášení. Jedno takové zazní v nahrávce. To co funí ve stanici a skřípe není vlak, nýbrž všelijaký potrubí a přístroje, který tam jsou. Kolem mě projde paní s vozíkem na kufry, kterýmu pajdá kolečko:



A ještě jsem vám natočil jízdu Stansted Expressem. Pražce drncaj, ale není to to melodické dú dá dú dá.

Nahrávač H4

V MPI jsem vyfasoval nahrávací zařízení Zoom H4 abych ho vzal s sebou na školení do Londýna. Musím ho mít perfektně v ruce, protože to bude pravděpodobně to, co si koupíme na nahrávání n|uuštiny do Afriky.

Doma jsem si hned ten večer zařízení zkoušel, naučil se ho ovládat, upevňovat na stativ a nahrál jsem se jak hraju na heligónku.

Poslechněte si: